Článek z magazínu Žena-IN:
Podzim není zrovna obdobím, kdy by se někdo hrnul do výletů, ale i v tento pošmourný čas se dají najít místa, která mají co nabídnout. Třeba městečko Nepomuk na jižním Plzeňsku.
Abych se přiznala, nebýt Ženy-in, asi bych seděla za pecí pěkně v teploučku a výlety nechala až na příznivější období. Ale rubrika Cestování mě přinutila k aktivitě. Vytáhnout paty, něco vidět, načerpat nové zážitky a pak je předat dál. To byl jeden z hlavních motivů tohoto nedělního výletu. Koneckonců pes Alwin, náš cestovní maskot, měl také radost, že se může „podepsat“ na další neznámé patníky. Ten den bylo opravdu chladno, ale nakonec jsme byli rádi, že jsme překonali tetu Lenoru a vyrazili.
Náměstí v Nepomuku bylo takřka liduprázdné. Zčásti díky počasí, zčásti díky době před obědem. A tak se dalo nerušeně procházet, prohlížet si zrenovované domy a z jeho vrcholu se kochat výhledem na kostel Jana Nepomuckého. Škoda, že ho částečně zakrývá typický nešvar socialistických dob, stavba „obchodního střediska“, které padla za oběť řada původních domů. Tím se porušil nejen půdorys, ale i ráz náměstí. Jinak by bylo opravdu fotogenické.
Málokteré náměstí se může pochlubit tak rozsáhlou a opravdu originální sochařskou výzdobou, jako to nepomucké. Díla rozmanité úrovně a sochařských stylů od realismu přes naivismus až po modernu zde zůstala po sochařských sympoziích.
Skulptury už mají svou patinu, takže ladí s místní architekturou a určitě patří k atraktivním lákadlům tohoto půvabného městečka.
Z náměstí jsme stoupali úzkou ulicí a narazili na další zajímavou budovu v novorenesančním stylu.
Kdo by to byl řekl, že tady najdeme muzeum veteránů?
Jak jsme se později dozvěděli, budova je mnohem starší a prapůvodně sloužila jako obytný objekt. Později v ní byla založena pošta, v níž se přepřahala poštovní spřežení.
Na dvoře je expozice starých zemědělských strojů
V zadním traktu budovy se dochovaly stáje, které se pečlivé rekonstrukci staly stájemi jiných koní než živých. Koní v motorech motocyklů a aut. Unikátní soukromá sbírka veteránů byla i pro mě jako pro ženu nesmírně zajímavá. Všechny ty „mašiny“ jsem vnímala spíš jako estetickou kategorii. Motorky a auta byly restaurovány s takovou láskou a pečivostí, že na ně byla radost pohledět.
Citlivě zrenovovaný interiér jedné z maštalí s původní dlažbou, žulovými sloupy a klenbou zaslouží pochvalu.
Motocykl Indian
Moped zvaný „pařez“ vypadal, jako by sjel z výrobní linky
Nad tímto traktorem se rozplýval můj manžel
Zepředu půvabný kabrioletek, zezadu tříkolka. Další unikát sbírky
Závodní Jawa legendárního Františka Šťastného
Tahle Pragovka mě okouzlila
Poznaly byste, že tato vojensky vyhlížející motorka je Harley Davidson?
Po muzeu veteránů nám zbýval poslední bod k prozkoumání. Druhý nepomucký kostel Svatého Jakuba, který stojí na kraji města.
Touto ztichlou dlážděnou ulicí jsme se k němu vypravili
Jeho brány byly bohužel uzavřené, takže pohled na jeho impozantní krásu zvenčí nám musel stačit.
Pěkně jsme prochladli, takže na závěr výletu nám přišla vhod otevřená cukrárna s kafíčkem, domácími zákusky a grogem.
autor: Dana Haklová
původní verze článku zde